* Jídelna *

Po takovém náročném tréninku, kterého se zde v táboře dostává, jednomu pořádně vyhládne a proto je nejvyšší čas zajít právě sem. Jídlo tady dostanete třikrát denně a i mimo snídani, oběd a večeři tu vždycky něco najdete. Naše jídelna je takřka nejhlučnějším místem v táboře, když se všichni sejdou, želbohu i všichni přeřvávají ostatní...

Teprve teď se vykopal z hlavní budovy, což nebylo nic zvláštního. Dopoledne na práci nic důležitého neměl, i když nejspíš by se mohl věnovat tréninku táborníků nebo tomu, že by nováčky zaučoval do chodu Tábora. Momentálně neměl náladu ani na jedno ani na druhé. Zvlášť proto, že hlava ho pobolívala z toho, jak včera s Carterem zase skončili s vínem od děcek od Dionýsa. Bylo jednoduché z nich něco dostat, pohrozit nějakým trestem a víno bylo v jejich rukách. Jenže to včera trochu přepískli. Nebylo to nejspíš poprvé a už vůbec ne naposledy. Dojde do jídelny, kde je na tuhle denní dobu vcelku klid, za což je jen rád. Sice sem tam někdo sedí a jí, ale většina z táborníků mu věnuje jen rychlý pohled a nenamáhá se s navázáním nějakého kontaktu. Vzhledem k tomu, že na tváři má vcelku otrávený výraz, tak je to i pochopitelné. Dojde si pro jídlo, tedy jídlo v jeho momentálním rozpoložení představuje tabulka tmavé čokolády a k tomu kola. Ať žije zdravý životní styl. Vezme plechovku koly a čokoládu a posadí se k jednomu ze stolů. Sice tu jsou stoly rozřazené podle srubů, ale v jeho případě se posadí zkrátka ke stolu pro instruktoru, který tu je navíc. Ušklíbne se, vrhne rychlý pohled ke stolu, kde obvykle sedí potomci Háda a tudíž jeho sourozenci, ale je tam prázdno, takže se raději soustředí na svojí plechovku koly, kterou otevře, napije se a následně si odlomí kousek čokolády, kterou začne jíst.